Budoucnost životního prostředí v Jiráskově čtvrti může zásadně ohrozit současná politika Magistrátu hl. m. Prahy, prosazovaná 1. náměstkem primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu, panem doc. Ing. arch. Petrem Hlaváčkem. Lze ji charakterizovat jeho heslem: „Praha je velká vesnice a s tím je potřeba něco udělat“. Tedy zvýšit hustotu obyvatel na 1 km². Zdůvodňuje se to zpravidla financemi:
- ekonomičtější využití délky komunikací, inženýrských sítí, veřejné dopravy,
- nižší náklady na výstavbu, provoz a údržbu na jednoho obyvatele.
Zahustit obytné území lze několika způsoby:
- výstavba na plochách s jiným původním určením (zpravidla zeleň a plochy pro sport a rekreaci obyvatel),
- zvyšování stávajících domů,
- náhrada menších domů kapacitnějšími.
Prakticky je tato politika uskutečňována prostřednictvím závazných stanovisek, vydávaných Odborem územního rozvoje MHMP. Jejich důsledek je možné ilustrovat na těch, co již byla pro stavby v Jiráskově čtvrti vydána na přestavbu původních rodinných domů.
Aplikace na Jiráskovu čtvrť
Původní domy mají zpravidla 2 byty a bydlí v nich průměrně 2 rodiny a asi 6 obyvatelů. V domech a na vlastních pozemcích mohou parkovat 2 automobily, při dnešní reálné motorizaci 2 automobily na rodinu pak další 2 automobily parkují na ulici. Domy zastavují pozemky průměrně méně než z 20%, na zahrady tedy zbývá 80% plochy.
Povolované domy, označované často matoucím názvem viladomy, obsahují zpravidla 8 bytů. Při průměru 3 obyvatelé na byt tedy 8×3 = 24 obyvatel. Stavební úřad ignoruje reálný stav, a pokud vůbec požaduje jedno stání na byt na vlastním pozemku, (na příkladu domu Lucerna je vidět, že se spokojí s menším počtem), na ulici bude stát dalších 8 automobilů. Domy zabírají v průměru 40% plochy pozemku a zvyšují se o 1 podlaží nad okolní zástavbu.
Teoreticky by tedy na pozemcích současných 170 rodinných domů o ploše cca 15 ha, mohlo nahradit stejné množství viladomů. Ve skutečnosti prostě bytových nájemních domů. To by na daném území způsobilo:
Dopady na Jiráskovu čtvrť
Ztráta zeleně
Dnešní stav: 15 ha x 80% plochy zeleně = 12 ha zeleně
Hrozba: 15 ha x 60% plochy zeleně = 9 ha zeleně
Přijdeme o cca 3 ha zeleně !!!
Nárůst počtu obyvatel
Dnešní stav: 170 domů x 6 obyvatel/ dům = 1020 obyvatel
Hrozba: 170 bytových domů x 24 obyvatel/dům = 4080 obyvatel
Přibude cca 3060 obyvatel !!!
Nárůst intenzity automobilového provozu
Dnešní stav: 170 domů x 4 automobily/dům = 680 automobilů
Hrozba: 170 domů x 16 automobilů/dům = 2720 automobilů
Na našich ulicích bude jezdit dalších 2040 automobilů !!!
Nárůst počtu automobilů, parkujících na ulicích
Dnešní stav: 170 domů x 2 automobily/dům = 340 automobilů
Hrozba: 170 domů x 8 automobilů/dům = 1360 automobilů
Na našich ulicích bude parkovat dalších 1020 automobilů !!!
Kde se najdou místa ve školách a školkách, u lékařů, pro nové obchodní plochy, hřiště, kde si děti budou hrát a dospělí rekreovat a sportovat, ani jak se posílí hromadná doprava MHMP ani městskou část nezajímá. Žádná řešení pro to nemají připravena. Až to nastane, nebudou už sedět na dnešních židlích. Po nás potopa!
Co na to urbanismus?
Různě vysoká hustota obyvatel na 1 km² je samozřejmě při zachování kvalitního životního prostředí možná, pokud tomu odpovídá uspořádání dané lokality. Pro každou hustotu je nutné volit jinou podobu rozmístění a velikosti obytných budov, uspořádání a kapacity uliční sítě, občanské vybavenosti (obchody, školy, zdravotnictví atd.), technické vybavenosti, (vodovody, kanalizace, plynovody, silno a slabouproudy), obsluhy veřejnou dopravou atd. Jak je patrné z regulačního plánu pro Jiráskovu čtvrť z roku 1935, uliční síť a velikost pozemků v Jiráskově čtvrti odpovídá původnímu záměru na výstavbu rodinných domů v zahradním městě. Stejně vypadala v prvním regulačním plánu z roku 1922. Je úsporná a její tvůrci si před 100 lety jen těžko mohli představit změny v požadavcích na bydlení a zejména enormní nárůst počtu automobilů, které ji dnes užívají. Benevolence, s níž MHMP a Městská část Praha 4 souhlasí s neregulovaným a zcela chaotickým zahušťováním území Jiráskovy čtvrti, aniž byl kvalifikovaně posouzen její potenciál, je výrazem nekompetentnosti, lhostejnosti a obáváme se, že i vědomého poškozování zájmů zdejších obyvatel.
Argumentaci doc. Ing.arch. Petra Hlaváčka a jeho stoupenců nevěříme
Zdá se, že zastánci zahušťování čistě matematicky mají pravdu. Na druhé straně by nás zajímalo, proč dosud nezkrachovala některá americká velkoměsta (třeba Los Angeles), v Evropě typicky Helsinky, tvořená převážně rodinnými domy. Mají díky tomu velkou rozlohu. V amerických podmínkách se uváděl jako největší problém doprava, zajišťovaná téměř výlučně osobními auty obyvatel. Přesto nezkrachovala! V Helsinkách, rozložených na pevnině a několika ostrovech, dobře funguje MHD, zajišťovaná metrem, tramvajemi, autobusy i trajekty.
Ignorování sociální složky kvalitního bydlení
Názor magistrátu je pouze technicistní, zcela ignoruje sociální aspekt. Život v lokalitách typu zahradních měst si lidé zvolili, protože preferují bližší kontakt s přírodou a krajinou. V rezidenčních čtvrtích, zastavěných rodinnými domy k tomu přistupují další důvody:
- protože preferují rodinné bydlení, zpravidla rodiny v rozvoji a prarodičů,
- protože umožňují starým členům rodiny žít s rodinou ve vlastním prostředí a nenutí je odcházet do domovů důchodců,
- protože preferují propojení bytu a zahrady, podmíněné nezbytnou mírou soukromí,
- protože se rozhodli za uvedené přednosti zaplatit převzetím odpovědnosti za údržbu vlastního majetku i bezprostředního okolí,
- protože jejich spokojenost v lokalitě je podmíněna sousedstvím stejně orientovaných vlastníků a vzájemnou ohleduplností,
- protože mají zájem na vytváření přátelských sousedských vztahů v bezprostředním sousedství i širší komunitě,
- protože obdobný vztah k zahradnímu městu mají stálí obyvatelé bývalých družstevních domů,
- protože na principech zahradního města bylo postaveno sousední sídliště Novodvorská. I jemu zahušťování vážně hrozí.
- protože v zahradním městě, oproti lokalitám s vysokou hustotou zastavění, se snáze přežijí restriktivní opatření, spojená s pandemií.
Co ztrácíme
O to vše nás chce politika magistrátu, bezhlavě zahušťovat, připravit:
- vztah nájemníků k bydlišti je už z principu odlišný; na rozdíl od vlastníků rodinných domů nebo bytů v bývalých družstevních domech nemohou počítat s trvalým bydlením v pronajatém bytě,
- vztah nájemníků k bydlišti se tak pohybuje od akceptování lokality a zájmu zde bydlet, přes přechodné bydlení až po noclehárnu, či druhotné pronajímání bytů, (ty negativní vztahy bohužel převažují),
- tím je daný i nezájem o starousedlíky a sousedy v rodinných domech,
- vlastníci bytových domů se logicky snaží vytěžit z pozemku co nejvíce, postavit co nejkapacitnější objekt,
- rozšíření objektů do prostoru zahrad a větší počet podlaží nutně vede ke ztrátě soukromí u sousedů v rodinných domech,
- nájemníci nejsou odpovědní za pořádek a údržbu domů a podle toho se – bohužel – chovají,
- necítí odpovědnost vůči sousedům a potřebu vytvářet a posilovat dobré sousedské vztahy,
- vlastníkům bytových domů i jejich nájemníkům je lhostejné, že postavením bytového domu okamžitě klesá tržní hodnota sousedních rodinných domů a jejich pozemků.
Obyvatelé 3. kategorie
My, obyvatelé, se o důsledcích neschopnosti obou zmíněných úřadů denně přesvědčujeme, sotva vyjdeme z domova: nevyřešená dopravní bezpečnost na ulicích, zvyšovaná chaotickým parkováním, neustálý růst počtu projíždějících a parkujících automobilů, stav inženýrských sítí – časté havárie, technický stav komunikací a chodníků, nárůst dopravy na sběrných komunikacích Údolní a Vrbova, atd. Abyste zjistili, že to je řešitelné, nemusíte chodit daleko. Stačí, abyste se podívali do sousedních Kunratic nebo Dolních Břežan, a zjistíte, že při vůli úředníků a zastupitelů se problémy se stavem veřejných prostranství a dopravní zátěží úspěšně řeší a ulice a chodníky mají v perfektním stavu. Zatím co my, v Jiráskově čtvrti, jsme obyvatelé 3. kategorie!!!
Právo silnějšího
Snažíme se úředníky upozorňovat na to, že chaotické zahušťování nevratně poškozuje jak vlastníky rodinných domů, tak vlastníky bytů v bývalých domech družstevních. Jakým právem jim berou jejich představu o bydlení a sousedských vztazích? Jakým právem znehodnotí nemalé finanční prostředky a energii, které k uskutečnění svého cíle museli vynaložit. Právem silnějšího!!! Když se pro stavbu rodinného nebo družstevního domu rozhodovali, nikdo jim neřekl, že je státní správa klidně o kvalitu, kterou vytvořili, připraví. Nikdo jim neporadil, jak mohou svá práva bránit. Nikdo jim neřekl, že státní správa, namísto toho, aby občany chránila a občanskou společnost podporovala, jim začne škodit. Nikdo jim neřekl, že vůči ní budou v nerovnoprávném postavení a budou muset, na rozdíl od úředníků – kterým žádné citelné postihy za nekompetentní rozhodnutí nehrozí – vynakládat značné finanční prostředky, pokud se obrátí o pomoc na právníky. Nikdo jim neřekl, že je úředníci okradou, když vydají souhlas se stavbou kapacitního domu v jejich sousedství. Spolek Jiráskova čtvrť se s tím nechce smířit. Přidejte se k nám!